Provozování daňového skladu podléhá přísné regulaci ze strany celní správy, která vydává povolení k jeho provozování. Toto povolení může získat pouze právnická nebo fyzická osoba, která splní zákonem stanovené podmínky, včetně složení odpovídající kauce. Provozovatel daňového skladu musí vést přesnou evidenci o všech pohybech zboží a pravidelně předkládat daňová přiznání příslušnému celnímu úřadu.
V daňovém skladu lze manipulovat s vybranými výrobky, jako jsou minerální oleje, líh, pivo, víno a meziprodukty nebo tabákové výrobky, aniž by vznikla povinnost přiznat a zaplatit spotřební daň. Tato povinnost vzniká až v okamžiku uvedení výrobků do volného daňového oběhu. Systém daňových skladů tak významně přispívá k optimalizaci cash-flow podnikatelských subjektů a umožňuje efektivnější řízení obchodních procesů.
Provozovatel daňového skladu je povinen zajistit, aby veškeré pohyby vybraných výrobků byly řádně dokumentovány a aby byla vedena přesná evidence stavu zásob. Tato evidence musí obsahovat údaje o množství přijatých a vydaných výrobků, jejich druhu, původu a případných ztrátách či znehodnocení. Veškeré pohyby vybraných výrobků mezi daňovými sklady musí být doprovázeny průvodními doklady, které slouží k prokázání oprávněnosti přepravy v režimu podmíněného osvobození od daně.
Systém daňových skladů představuje důležitý nástroj pro kontrolu pohybu vybraných výrobků podléhajících spotřební dani a současně poskytuje podnikatelským subjektům možnost optimalizovat své finanční toky. Správné fungování daňového skladu je klíčové pro prevenci daňových úniků a zajištění řádného výběru spotřebních daní, které tvoří významnou část příjmů státního rozpočtu. Proto je celý systém pod důsledným dohledem celní správy, která pravidelně provádí kontroly dodržování všech stanovených podmínek a povinností.
| Parametr |
Daňový sklad |
Běžný sklad |
| Platba spotřební daně |
Odložená |
Okamžitá |
| Nutnost povolení celní správy |
Ano |
Ne |
| Zajištění daně |
Povinné |
Není vyžadováno |
| Evidence zboží |
Detailní elektronická |
Standardní |
| Kontroly celní správy |
Pravidelné |
Namátkové |
Provozovatelé daňových skladů musí dodržovat přísná pravidla stanovená v prováděcích vyhláškách, zejména ve vyhlášce č. 150/2006 Sb., která detailně upravuje technické požadavky na zabezpečení skladovacích prostor, způsoby evidence skladovaného zboží a postupy při inventarizaci. Právní úprava také zahrnuje nařízení Evropské unie, především směrnici Rady 2008/118/ES o obecné úpravě spotřebních daní, která stanovuje jednotný rámec pro členské státy EU.
Významnou roli v právní regulaci daňových skladů hrají také celní předpisy, konkrétně zákon č. 242/2016 Sb., celní zákon, který upravuje postupy celních orgánů při kontrole a dohledu nad daňovými sklady. Celní správa České republiky vykonává přímý dozor nad daňovými sklady a má pravomoc provádět pravidelné i mimořádné kontroly dodržování všech zákonných povinností.
Pro provozovatele daňových skladů jsou závazné také předpisy týkající se bezpečnosti práce a požární ochrany, zejména zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně. Tyto předpisy stanovují specifické požadavky na skladování různých druhů zboží, především vysoce hořlavých látek jako jsou minerální oleje a líh.
Právní úprava pamatuje i na environmentální aspekty provozu daňových skladů, což je zakotveno v zákoně č. 17/1992 Sb., o životním prostředí. Provozovatelé musí zajistit, aby skladování zboží nemělo negativní dopady na životní prostředí a splňovalo všechny ekologické normy.
V oblasti evidence a účetnictví se na daňové sklady vztahuje zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, který ukládá povinnost vést přesnou evidenci skladovaného zboží a souvisejících operací. Provozovatelé musí také dodržovat zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, který upravuje procesní stránku správy daní a komunikaci s finančními úřady.
Důležitou součástí právní regulace je také oblast pracovněprávních vztahů, kterou upravuje zákoník práce a související předpisy. Tyto normy stanovují požadavky na kvalifikaci zaměstnanců pracujících v daňových skladech a jejich pravidelné školení v oblasti bezpečnosti práce a manipulace se skladovaným zbožím.
Druhy zboží v daňovém skladu
V daňovém skladu lze uskladňovat různé druhy zboží podléhající spotřební dani. Mezi nejčastěji skladované komodity patří především minerální oleje, líh, lihoviny, pivo, víno a tabákové výrobky. Každý typ zboží musí být řádně evidován a skladován za specifických podmínek stanovených zákonem o spotřebních daních.
Minerální oleje představují významnou skupinu produktů v daňových skladech, zahrnující především pohonné hmoty jako benzín a naftu, ale také topné oleje a další ropné produkty. Pro jejich skladování jsou nutná speciální bezpečnostní opatření a pravidelné kontroly kvality. Skladovací prostory musí splňovat přísné požární a bezpečnostní předpisy.
V případě lihu a lihovin je nezbytné dodržovat přesnou evidenci množství čistého alkoholu. Daňové sklady musí být vybaveny certifikovanými měřidly a každý pohyb zboží musí být pečlivě zaznamenán. Skladovací prostory pro alkoholické nápoje vyžadují stabilní teplotu a vlhkost, aby nedošlo ke znehodnocení produktů.
Pivovary využívající režim daňového skladu musí evidovat nejen hotové výrobky, ale i suroviny pro výrobu piva. Součástí evidence je sledování stupňovitosti piva a obsahu alkoholu. Podobně je tomu u vína, kde se sleduje nejen objem, ale i druh vína a jeho kvalitativní parametry.
Tabákové výrobky vyžadují zvláštní pozornost vzhledem k jejich vysokému daňovému zatížení. V daňovém skladu musí být zajištěna ochrana před vlhkostí a správná teplota. Každá jednotka tabákových výrobků musí být označena tabákovou nálepkou v souladu s platnou legislativou.
Pro všechny typy zboží platí, že musí být fyzicky odděleny produkty s již uhrazenou spotřební daní od těch, které jsou v režimu podmíněného osvobození od daně. Skladovatel je povinen vést přesnou evidenci pohybu zboží, včetně příjmu, výdeje a případných ztrát či znehodnocení.
Zvláštní kategorii tvoří zboží určené pro export mimo území Evropské unie. Toto zboží může být skladováno v daňovém skladu bez povinnosti úhrady spotřební daně až do okamžiku vývozu. Podobně lze postupovat i u zboží určeného pro dodání do jiných členských států EU v režimu podmíněného osvobození od daně.
Provozovatel daňového skladu musí pravidelně předkládat daňová přiznání a hlášení celnímu úřadu. Veškeré pohyby zboží musí být doloženy průvodními doklady a záznamy v evidenci. Nedodržení stanovených podmínek může vést k vyměření daně, pokutám nebo dokonce k odebrání povolení k provozování daňového skladu.
Podmínky pro provozování daňového skladu
Provozování daňového skladu podléhá přísným legislativním požadavkům a kontrolám ze strany celních úřadů. Základním předpokladem pro získání povolení k provozování daňového skladu je spolehlivost žadatele a jeho bezdlužnost vůči státním institucím. Žadatel musí prokázat, že nemá nedoplatky na daních, sociálním a zdravotním pojištění, a to jak v České republice, tak v ostatních členských státech Evropské unie.
Prostory určené pro daňový sklad musí být stavebně a technicky uzpůsobeny tak, aby umožňovaly bezpečné skladování vybraných výrobků a zajišťovaly jejich řádnou evidenci. Důležitým aspektem je zabezpečení skladu proti neoprávněnému vstupu a případným krádežím. Provozovatel musí instalovat odpovídající bezpečnostní systémy, včetně kamerového systému a elektronické zabezpečovací signalizace.
Nezbytnou součástí provozu daňového skladu je vedení přesné evidence skladovaných výrobků. Provozovatel musí být schopen v každém okamžiku prokázat aktuální stav zásob, jejich původ a určení. Evidence musí obsahovat údaje o přijatých a vydaných výrobcích, včetně jejich množství, druhu a data manipulace. Systém evidence musí umožňovat pravidelné inventury a kontroly ze strany celních orgánů.
Provozovatel daňového skladu je povinen složit zajištění daně, které slouží jako finanční záruka pro případné daňové nedoplatky. Výše zajištění se stanovuje individuálně podle typu a množství skladovaných výrobků a předpokládaného daňového zatížení. Zajištění může být poskytnuto formou bankovní záruky, složením hotovosti na účet celního úřadu nebo jiným způsobem stanoveným zákonem.
Pro získání povolení k provozování daňového skladu musí žadatel předložit podrobný popis a dokumentaci skladovacích prostor, včetně technologických postupů a způsobu zabezpečení. Součástí dokumentace musí být také plán skladu s vyznačením jednotlivých prostor a jejich určení. Celní úřad posuzuje vhodnost prostor z hlediska možnosti kontroly a evidence skladovaných výrobků.
Provozovatel je povinen umožnit celním orgánům nepřetržitý přístup do prostor daňového skladu a poskytnout jim veškerou součinnost při kontrolách. Musí také zajistit přítomnost odpovědné osoby během manipulace s výrobky a při inventurách. Pravidelné kontroly ze strany celních orgánů jsou zaměřeny zejména na dodržování evidenčních povinností, správnost výpočtu daně a dodržování bezpečnostních opatření.
V případě zjištění nedostatků nebo porušení podmínek provozu daňového skladu může celní úřad uložit nápravná opatření nebo v závažných případech povolení k provozování daňového skladu odejmout. Provozovatel je povinen neprodleně oznámit celnímu úřadu jakékoliv změny v podmínkách provozu skladu nebo v údajích uvedených v povolení.
Daňový sklad je jako trezor plný slibů, kde čas se zastavil a daně čekají na svůj okamžik pravdy
Radovan Holeček
Povinnosti provozovatele daňového skladu
Provozovatel daňového skladu má řadu zákonných povinností, které musí důsledně dodržovat v souladu s platnou legislativou. Základní povinností je zajištění správné evidence přijímaného a vydávaného zboží podléhajícího spotřební dani. Tato evidence musí být vedena přehledně a chronologicky, přičemž musí obsahovat veškeré údaje o pohybu zboží, včetně množství, druhu a data přijetí či vydání.
Provozovatel je povinen umožnit správci daně nepřetržitý přístup do prostor daňového skladu a poskytnout mu veškerou součinnost při kontrolní činnosti. V případě zjištění nesrovnalostí musí neprodleně informovat příslušný celní úřad. Současně je nutné pravidelně předkládat daňová přiznání a hlášení v zákonem stanovených termínech.
Další klíčovou povinností je zajištění spotřební daně, které musí být poskytnuto ve formě bankovní záruky, složení částky na účet celního úřadu nebo ručením třetí osoby. Výše zajištění musí odpovídat potenciálnímu daňovému závazku za zboží, které se v daňovém skladu nachází nebo je přepravováno.
Provozovatel musí také zabezpečit fyzickou ochranu skladu před neoprávněným vstupem a manipulací se zbožím. To zahrnuje instalaci bezpečnostních systémů, kamerového dozoru a vedení evidence osob vstupujících do prostor skladu. Zvláštní pozornost je třeba věnovat zabezpečení proti krádežím a zneužití vybraných výrobků.
V oblasti dokumentace je provozovatel povinen uchovávat veškeré doklady související s provozem daňového skladu po dobu deseti let od konce kalendářního roku, ve kterém byly vystaveny. Jedná se zejména o přepravní doklady, faktury, dodací listy a dokumenty týkající se zajištění daně.
Při přepravě vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně musí provozovatel zajistit, aby bylo zboží doprovázeno elektronickým průvodním dokladem a splňovalo všechny podmínky pro tento typ přepravy. Je odpovědný za řádné ukončení přepravy a potvrzení přijetí zboží v systému EMCS.
Provozovatel daňového skladu musí také pravidelně školit své zaměstnance v oblasti zacházení s vybranými výrobky a bezpečnostních předpisů. Je povinen vést evidenci těchto školení a zajistit, aby všichni pracovníci byli seznámeni s aktuálními předpisy a postupy.
V případě změn týkajících se údajů uvedených v povolení k provozování daňového skladu je provozovatel povinen tyto změny oznámit celnímu úřadu do 5 pracovních dnů ode dne, kdy změna nastala. Toto se týká zejména změn v osobě provozovatele, změn adresy či změn týkajících se zajištění daně.
Evidence a kontrola zboží
Provozovatel daňového skladu nebo skladu pro dočasné uskladnění zboží je ze zákona povinen vést přesnou a detailní evidenci veškerého přijatého, skladovaného a vydaného zboží. Tato evidence musí obsahovat kompletní údaje o množství, druhu a pohybu zboží, včetně identifikace dodavatelů a odběratelů. Záznamy se vedou chronologicky a musí být pravidelně aktualizovány, přičemž každá změna musí být řádně zdokumentována.
Kontrola skladovaného zboží probíhá na několika úrovních. Primární odpovědnost nese provozovatel skladu, který musí zajistit pravidelné inventury a kontroly stavu zboží. Celní správa má právo kdykoliv provést neohlášenou kontrolu skladu a ověřit, zda skutečný stav odpovídá evidenci. V případě zjištění nesrovnalostí může být provozovateli skladu uložena pokuta, případně může dojít k pozastavení nebo zrušení povolení k provozování skladu.
Součástí evidence musí být také dokumentace o původu zboží, včetně celních deklarací, přepravních dokladů a dalších relevantních dokumentů. Provozovatel je povinen uchovávat tuto dokumentaci po dobu nejméně 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byly dokumenty vystaveny. Všechny doklady musí být na vyžádání předloženy celním orgánům.
Pro zajištění správné evidence je nezbytné používat specializovaný software, který umožňuje sledování pohybu zboží v reálném čase a generování požadovaných reportů. Tento software musí splňovat specifické požadavky stanovené celní správou a umožňovat export dat v předepsaném formátu. Pravidelné zálohování dat je samozřejmostí.
Zvláštní pozornost je třeba věnovat evidenci zboží podléhajícího spotřební dani. U tohoto zboží se sleduje nejen jeho množství a pohyb, ale také výše potenciálního celního dluhu. Provozovatel skladu musí být schopen kdykoliv prokázat, že má dostatečné zajištění pro případnou úhradu celního dluhu.
Kontrolní mechanismy zahrnují také pravidelné audity prováděné nezávislými auditory, kteří ověřují správnost vedení evidence a dodržování všech zákonných požadavků. Výsledky těchto auditů jsou předkládány celním orgánům jako součást pravidelného reportingu.
V rámci evidence musí být vedeny také záznamy o mimořádných událostech, jako jsou například poškození zboží, ztráty při manipulaci nebo případné krádeže. Tyto události musí být neprodleně hlášeny celním orgánům a řádně zdokumentovány. Provozovatel skladu je povinen přijmout odpovídající opatření k minimalizaci podobných událostí v budoucnosti.
Systém evidence a kontroly musí také zahrnovat pravidelné školení zaměstnanců v oblasti správného vedení evidence a manipulace se zbožím. Zaměstnanci musí být seznámeni s aktuálními předpisy a postupy a musí být schopni prokázat znalost těchto postupů při kontrolách celních orgánů.
Zajištění daně při skladování
Zajištění daně při skladování představuje důležitý aspekt správy daňových skladů a skladů pro dočasné uskladnění zboží. Provozovatel daňového skladu je povinen poskytnout zajištění daně ve výši odpovídající dani z množství vybraných výrobků, které jsou v daňovém skladu uskladněny. Toto zajištění musí být platné po celou dobu provozování daňového skladu a slouží jako záruka pro případné daňové pohledávky státu.
Výše zajištění daně se stanovuje individuálně pro každý daňový sklad, přičemž se zohledňuje několik faktorů. Mezi hlavní faktory patří především objem skladovaných vybraných výrobků, jejich druh a výše příslušné spotřební daně. Celní úřad může v odůvodněných případech rozhodnout o snížení nebo zvýšení zajištění daně, a to zejména s přihlédnutím k dosavadní spolehlivosti provozovatele daňového skladu a jeho finanční situaci.
V případě skladů pro dočasné uskladnění zboží bez placení daně je situace obdobná, avšak s určitými specifiky. Provozovatel takového skladu musí prokázat schopnost zajistit bezpečné skladování zboží a vést přesnou evidenci pohybu zboží. Zajištění daně v tomto případě slouží jako pojistka pro případ, že by došlo k neoprávněnému uvedení zboží do volného daňového oběhu nebo k jeho zmizení ze skladu.
Způsob zajištění daně může mít různé formy. Nejčastěji se využívá bankovní záruky, složení částky na zvláštní účet celního úřadu nebo ručení třetí osoby. Každá z těchto forem má své specifické podmínky a požadavky, které musí být splněny. Bankovní záruka musí být poskytnuta bankou se sídlem v České republice nebo pobočkou zahraniční banky a musí být neodvolatelná.
Provozovatel skladu je povinen průběžně sledovat výši zajištění daně a v případě potřeby ji upravovat. Pokud dojde k významným změnám v objemu nebo struktuře skladovaných vybraných výrobků, je nutné zajištění daně odpovídajícím způsobem upravit. Celní úřad pravidelně kontroluje, zda výše zajištění odpovídá aktuální situaci v daňovém skladu.
V případě porušení podmínek skladování nebo nedostatečného zajištění daně může celní úřad přistoupit k různým sankcím. Ty mohou zahrnovat pokuty, pozastavení činnosti skladu nebo v krajním případě i zrušení povolení k provozování daňového skladu. Proto je důležité, aby provozovatelé skladů věnovali zajištění daně náležitou pozornost a pravidelně komunikovali s celními orgány ohledně případných změn nebo nejasností.
Zajištění daně při skladování představuje komplexní problematiku, která vyžaduje odborné znalosti a pečlivý přístup ze strany provozovatelů skladů. Správné nastavení a průběžná aktualizace zajištění daně je klíčová pro bezproblémové fungování daňového skladu a minimalizaci rizik spojených s případným nedodržením daňových povinností.
Přeprava zboží mezi daňovými sklady
Přeprava vybraných výrobků mezi daňovými sklady představuje specifický proces, který musí být v souladu s příslušnými právními předpisy. Základním předpokladem pro realizaci přepravy mezi daňovými sklady je existence platného povolení k provozování daňového skladu pro oba zúčastněné subjekty. Odesílající i přijímající daňový sklad musí splňovat veškeré zákonné požadavky a podmínky stanovené celní správou.
V rámci přepravy zboží mezi daňovými sklady se uplatňuje režim podmíněného osvobození od daně, což znamená, že během přepravy není nutné hradit spotřební daň. Tento režim je možné využít pouze při splnění přísných podmínek a za dodržení stanovených postupů. Přeprava musí být vždy realizována s elektronickým průvodním dokladem (e-AD) vystaveným v systému EMCS, který slouží k evidenci a sledování pohybu zboží podléhajícího spotřební dani.
Provozovatel odesílajícího daňového skladu je povinen před zahájením přepravy poskytnout zajištění daně, které kryje rizika spojená s přepravou vybraných výrobků. Výše zajištění se stanovuje podle množství a druhu přepravovaného zboží. Zajištění může být poskytnuto složením nebo převodem finančních prostředků na účet celního úřadu, bankovní zárukou nebo ručením.
Během přepravy musí být zboží doprovázeno vytištěným stejnopisem e-AD nebo obchodním dokladem obsahujícím jedinečný referenční kód. Přepravce je povinen předložit tyto doklady při případné kontrole celními orgány. Jakékoliv nesrovnalosti nebo změny během přepravy musí být neprodleně hlášeny příslušnému celnímu úřadu.
Po doručení zboží do cílového daňového skladu musí příjemce nejpozději do 5 pracovních dnů potvrdit jeho přijetí prostřednictvím elektronické zprávy o přijetí v systému EMCS. Tímto okamžikem je přeprava oficiálně ukončena a dochází k uvolnění poskytnutého zajištění daně. V případě zjištění rozdílů mezi deklarovaným a skutečně přijatým množstvím zboží je příjemce povinen tyto rozdíly oznámit.
Správce daně může v odůvodněných případech stanovit povinnost oznámit zahájení dopravy vybraných výrobků, případně může určit trasu dopravy nebo stanovit povinnost použít sledovací zařízení. Nedodržení stanovených podmínek nebo postupů může vést k vyměření spotřební daně a uložení sankce. Proto je nezbytné věnovat zvýšenou pozornost správnému vedení evidence a dodržování všech administrativních povinností souvisejících s přepravou.
Systém přepravy mezi daňovými sklady je navržen tak, aby umožňoval efektivní obchodování s vybranými výrobky při současném zajištění řádného výběru spotřební daně a minimalizaci daňových úniků. Pravidelné kontroly a monitoring přeprav prostřednictvím systému EMCS přispívají k transparentnosti celého procesu a umožňují správci daně účinně dohlížet na pohyb vybraných výrobků.
Ukončení režimu podmíněného osvobození od daně
Režim podmíněného osvobození od daně je ukončen v okamžiku, kdy dojde k propuštění vybraných výrobků do volného daňového oběhu. Tento proces nastává především v situaci, kdy jsou výrobky fyzicky vyjmuty z daňového skladu a uvedeny na trh. Provozovatel daňového skladu je v takovém případě povinen bezodkladně podat daňové přiznání a zaplatit příslušnou spotřební daň.
K ukončení režimu podmíněného osvobození od daně dochází také v případě, že jsou vybrané výrobky dopravovány mezi daňovými sklady a nastane některá z definovaných skutečností. Mezi tyto skutečnosti patří zejména přijetí vybraných výrobků oprávněným příjemcem, vývoz vybraných výrobků do třetí země, nebo jejich doprava do jiného členského státu Evropské unie. V těchto případech je nutné dodržet všechny stanovené administrativní postupy a zajistit řádnou evidenci pohybu zboží.
Zvláštní pozornost je třeba věnovat situacím, kdy dochází k zániku nebo zrušení povolení k provozování daňového skladu. V takovém případě se všechny vybrané výrobky, které se v daném okamžiku nacházejí v daňovém skladu, považují za propuštěné do volného daňového oběhu. Provozovatel je povinen do 5 pracovních dnů od ukončení činnosti daňového skladu podat daňové přiznání a zaplatit daň. Tato povinnost se vztahuje na všechny vybrané výrobky, které byly v režimu podmíněného osvobození od daně v okamžiku zániku nebo zrušení povolení.
Při ukončení režimu podmíněného osvobození od daně je nezbytné věnovat pozornost také správnému určení základu daně a výpočtu daňové povinnosti. Základ daně se stanoví podle množství vybraných výrobků a příslušných sazeb daně platných ke dni propuštění do volného daňového oběhu. V případě zjištění nesrovnalostí nebo porušení stanovených podmínek může správce daně vyměřit daň z moci úřední a uložit související sankce.
Provozovatel daňového skladu musí vést přesnou evidenci o všech vybraných výrobcích, které byly propuštěny do volného daňového oběhu. Tato evidence musí obsahovat zejména údaje o množství propuštěných výrobků, datu propuštění, výši daňové povinnosti a datu její úhrady. Dokumentace musí být uchovávána po dobu deseti let od konce kalendářního roku, ve kterém byly vybrané výrobky propuštěny do volného daňového oběhu.
V případě zjištění ztráty nebo znehodnocení vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně je provozovatel daňového skladu povinen prokázat, že ke ztrátě nebo znehodnocení došlo v důsledku nepředvídatelné a neodvratitelné události. Pokud tuto skutečnost neprokáže, považují se tyto výrobky za propuštěné do volného daňového oběhu a vzniká povinnost přiznat a zaplatit daň.
Sankce a pokuty při porušení předpisů
Při provozování daňového skladu nebo skladu pro dočasné uskladnění zboží bez placení daně je nutné dodržovat přísná pravidla stanovená zákonem. V případě jejich porušení hrozí provozovateli různé sankce a pokuty, které mohou mít významný finanční dopad na podnikání. Nejzávažnějším přestupkem je neoprávněná manipulace se zbožím v daňovém skladu, za kterou může být uložena pokuta až do výše 10 milionů Kč. Tato sankce se vztahuje především na případy, kdy dojde k uvedení zboží do volného daňového oběhu bez řádného přiznání a zaplacení spotřební daně.
Celní správa může také uložit pokutu za nevedení nebo nesprávné vedení evidence skladovaného zboží. V takových případech se výše pokuty pohybuje od 50 000 Kč do 1 milionu Kč, v závislosti na závažnosti porušení předpisů a míře zavinění. Provozovatel skladu je povinen uchovávat veškerou dokumentaci po dobu deseti let od konce kalendářního roku, ve kterém byly doklady vystaveny.
Další významnou oblastí sankcí je porušení podmínek zabezpečení skladu. Pokud nejsou dodrženy předepsané bezpečnostní standardy nebo dojde k neoprávněnému vniknutí do prostor skladu, může být udělena pokuta až 5 milionů Kč. Provozovatel je povinen neprodleně oznámit celnímu úřadu jakékoliv narušení bezpečnosti skladu nebo zjištěné nesrovnalosti v evidenci zboží.
V případě opakovaného porušování předpisů může celní úřad přistoupit k pozastavení nebo dokonce odnětí povolení k provozování daňového skladu. Toto opatření představuje nejpřísnější formu sankce, která může vést k úplnému zastavení činnosti. Před případným odebráním povolení je provozovateli obvykle stanovena lhůta k nápravě zjištěných nedostatků.
Zvláštní kategorií jsou sankce za pozdní podání daňového přiznání nebo pozdní úhradu spotřební daně. V těchto případech se kromě samotné pokuty uplatňuje také úrok z prodlení, který může významně navýšit celkovou částku dlužné daně. Výše úroku z prodlení je stanovena jako repo sazba České národní banky zvýšená o 14 procentních bodů.
Při zjištění porušení předpisů může celní úřad nařídit mimořádnou inventuru skladovaného zboží. Náklady na provedení této inventury hradí provozovatel skladu. V případě zjištění významných rozdílů mezi evidovaným a skutečným stavem zásob může být provozovateli vyměřena dodatečná daňová povinnost včetně příslušných sankcí.
Pro předcházení sankcím je důležité pravidelné školení zaměstnanců v oblasti celních a daňových předpisů a důsledná kontrola všech skladových operací. Provozovatel by měl také pravidelně provádět interní audity a kontroly, které mohou včas odhalit případné nedostatky v evidenci nebo zabezpečení skladu.
